Mgr Iva Rejtharová a vodící pejsek Carmen

Milá paní ředitelko, Alenko Jochecová,
   dovol mi prosím, abych se pokusila touto formou vyjádřit mou velikou radost a spokojenost  po absolvování několika kurzů anglického jazyka ve Tvém Plzeňském jazykovém studiu.
Jistě si ještě vzpomínáš, s jakými obavami jsem se nechala přesvědčit, abych po mnohaletém odstupu od školních let a několika nárazovitých kurzech v zaměstnání, zkusila oprášit své chabé znalosti cizího jazyka a třeba je i trochu rozvinout. Už jenom představa, jak se prokousávám nezáživnými učebnicovými cvičeními, mě dostatečně odrazovala. A už vůbec jsem si neuměla představit, jak bych takovou práci zvládala při mém těžkém zrakovém postižení. Už nevím, co mě tenkrát ohromilo víc, když jsem se zapojila do skupiny, kterou jsi pro mě vybrala. Zda to bylo příjemné prostředí Tvé "rodinné" jazykové školy, kterou si okamžitě oblíbil i můj vodící pes, nebo výuka. Brzy mi došlo, že takový způsob výuky, kdy jsem opravdu nucena anglicky mluvit, poslouchat originální mluvenou angličtinu a snažit se jí porozumět, přičemž učebnicové texty poslouží hlavně pro procvičování gramatických záludností, bude pravděpodobně konečně k něčemu vést. Zároveň při takovém způsobu výuky jsou oči zapotřebí minimálně. A v takovém případě jsi Ty, Alenko, ale samozřejmě i Tvé kolegyně, pod jejichž vedením jsem zatím pracovala, vždy našly způsob, abych i já se do výukového procesu mohla zapojit. Ať už to byla zcela individuální práce se mnou nebo maximálně zvětšené texty. Moc mě bavily zábavné kvízy, soutěže a hry, To byly chvíle, kdy můj mozek pracoval  jak se říká , na plné obrátky, aby myslel a také vymyslel v angličtině co nejvíce.
   Zkrátka jste tam v té Vaší školičce pro mě udělali něco, co by mě ani ve snu nenapadlo. Učení je pro mě zážitek, na který se vždy moc těším. Takových příležitostí vzhledem k mému zrakovému handicapu je poskrovnu, a proto si toho velice vážím. Proto bych Tě, milá Alenko ráda   požádala, zda bys mě mohla opět zařadit do některého kurzu pro následující školní rok. Budu doufat, že číslo 7 v Sedláčkově ulici bude pro mě  i nadále šťastným číslem. Také tobě milá Alenko, přeji ze srdce mnoho štěstí a úspěchů v pracovním i osobním životě.

                   Zdraví Iva Rejtharová